Motivací mých dětí v mladším školním věku byla především přirozená zvídavost. Kterou jsem naštěstí neutloukla v předškolním věku já (snažila jsem se ji podporovat, neodbývat otázky, leccos ukazovat) ani ve věku školním škola.
Jak rostly, stával se motivací i úspěch (u mladší spíš v poloze nezklamat, ačkoliv jsem nikdy nic takového ani nenaznačila, doufám), otevření možností studia... ale ta radost z učení novým věcem jim naštěstí zůstává, ačkoliv ani je tedy taky nejspíš nenadchne informace o jmenných přísudcích se sponou