Tak to teda asi opet ziju v jinem vesmiru

Dostudovano nemam a asi nikdy mit nebudu, celozivotni studium je v okoli tak nejak nutnost, mam spoustu spoluzaku pres padesat a nekteri fakt uplne meni obor.

Na dozivotni manzelstvi jsem nikdy neverila, takze opravdu nerikam, ze navzdy zustanu tak, jak jsem.

Deti teda uzavrena kapitola pro mne osobne jsou, ale opet, snad vetsina spoluzaku me dcery se matkam narodila po jejich ctyricitce, ja jsem druha nejmladsi matka v jeji tride, mela jsem ji v osmadvaceti.

Me konicky se neustale vyviji a nasobi, ve dvaceti jsem nebyla ani z poloviny tak zajmova jako ted.

S odvahou nemaji zmeny casto co delat, proste to vyplyne z okolnosti.