Terezo,
mám jednu osobní zkušenost v rodině.
Tam šlo o to, že v důsledku přechodu dotyčné chyběl nějaký hormon a proto byla v depresi. Žádné venkovní vlivy tam nebyly. Takže se nasadila AD, která ten hormon nahradila (nebo nějak pomáhala jeho výrobě, přesně už nevím). A ano, je nutné je brát stále. Ale není to o návykovosti, že si svůj problém tlumíš chemicky a potřebuješ toho stále víc. Je to tak, že ti něco chybí a to dodáváš zvenku. A to dodávané množství se nezvyšuje. Opravdu to bylo, jak někdo psal, jako s tím inzulínem. Tělo samo neumí, tak se mu dodává uměle. Nevím, jestli bys o cukrovkáři řekla, že má návyk.