Slupko, já to vnímám jako dočasné řešení, než to pobere ta hlava, už jsem to psala. Pokud na tom máš postavenou výchovu, tak je to sakra blbě. Jako nouzové řešení vyjímečných náročných situací to nezavrhuju.
Ono se tu hodně nostalgicky vzpomíná, jak jsme jako děti měly mnohem větší volnost. Jo měli, ale ta cena taky byla velká odpovědnost za vlastní chování. Pokud jsme se neuhlídali, následoval citelný trest. Bez obavy ze sankcí by to asi nefungovalo, protože vědomá odpovědnost přicházela později. Porušovat zákazy bylo dobrodružné a nebýt obav z toho, co by za některý věci mohlo následovat, asi bysme napáchali mnohem víc průšvihů. Spoustu věcí jsme nedělali ne proto, že bysme si byli vědomí toho, jak to je nebezpečný, ale protože jsme věděli, že bysme si týden nesedli.