Jasně že jí zavolám... a zavolám jí znova, znova a znova.. a vysvětlím jí, že když se takovou dobu zdrží tím, že něco neudělá pořádně, tak přijde třeba o pohádku.. a stejně za pár minut vezme něco jiného a flákne to tam, kde je zrovna volno. A pokud nechci rezignovat na její výchovu, tak pojedeme znova a znova. Někdo může napsat, že je jedno, kde má gumičky do vlasů. Že je prostě jednou nenajde. No, nenajde. Ale ona tohle dělá všude a se vším. Takže jí pořád dokola připomínáme, že má použitý talíř dát do myčky.. když ucintá stůl, tak ho má utřít.. že nemá nechávat aktovku uprostřed předsíně tak, že o ní každý zakopne... Jo, něco už dělá automaticky, když se asi tak 2 vteřiny zamyslí, tak zvládne spoustu věcí.

Já se jen snažím ukázat, že fakt existují děti, které jsou velmi rezistentí na naše výchovné metody.