Nesouhlasím. Můj mozek touží, usiluje A ROZHODNĚ šťastný není. Tam mi chybí jedna důležitá věc, člověk musí usilovat o něco, čeho pak dosáhne. Pak přichází ta odměna a to štěstí. Usilovat o nco nedosažitelného, o něco, co se nedaří naplnit, je frustrující. Silně. Takže dítě ani dospělí nemá mít všechno (ale kdo taky má všechno?) bez jakéhokoli úsilí, a tu míru usilí, která je potřeba vynaložit je u dětí určena jednak rodiči, jednak vnějšími okolnostmi. Citovaný odstavec je canc.