aktuálně mám prvňačku, už druhou v pořadí takže mám i srovnání.
První chybu vidím v komunikaci a to jak ty a syn tak ty a učitelka tak ty a ostatní maminky. Moje dcery nejsou extra "šprtky", ale vždy mi dokázaly říci, zda úkol mají všichni nebo zda to co děláme je jen proto, že to v hodině nestihly. Za druhé pokud se ti něco nelíbí dávno si měla s učitelkou mluvit. Teď v listopadu byly přece třídní schůzky. Naše učitelka si tam na konci nechala maminky těch, kteří potřebují "na něčem pracovat" a probrali to. Dál zcela běžně, když dceru do školy doprovázíme nebo vyzvedáváme se ptám učitelky co a jak. Zda něco mám vědět, jaké jsou moje pocity u čtení, psaní počítání. Naše učitelka taky srovnává. Máme ještě jednu první třídu a oni jsou o mnoho pomalejší a naše učitelka s ní "musí" držet krok i přesto, že by byla mnohem dál. Probíráme taky "věci kolem školy" s ostatníma maminkama. Co dětem jde/nejde, jak to dělají oni atd. Jinak naše učitelka tvrdí, že máme školní přípravě věnovat 15-20 minut denně což zahrnuje úkol a chvilka čtení. Pokud se kluk nesoustředí nevím jak si na tom s časem odpoledne, ale pokud si relativně brzy doma mě se někdy osvědčilo dělat úkol na víckrát tj. napsat řádek a pak pustit dítě si dělat co chce a za hodinu ho zase zavolat. Jsou to krátké úseky a moje holky to celkem dávají víc než hodinová práce, která jim připadá nekonečná. Čtení lze zařadit před spaním.