libiku, správná věta jsem myslela pro to, jak jsme to pojali my. Ne, že je to jediné dobré řešení.

Ale nemyslím si, že je to jedno. Fakt se domnívám,, že lze udělat chybu a uškodit si tak. Odložit, potlačit smutnění.

Tys to měla opravdu čerstvé. Přesto jste to nechali běžet jak je zvykem, a právě s tou výhodou, že za rok již to byly druhé... i když jsi to tak nezamýšlela.

Každý to asi má jinak, ale taky si nepamatuji události nejen prvních týdnů, ale měsíců. Z dokumentů (výsledků, dnešní situace...) je zřejmé, že jsem zařídila spoustu věcí (jak plynoucích z úmrtí tak třeba ohledně stavby domu), ale jak jsem to udělala nevím, nevybavuji si... až na pár útržků. Např. na stavebním úřadě říkal pán: "No musíme počkat, až bude pozemek psaný na vás, protože jak já bych mu (mínil zesnulého m) doručoval písemnosti, že?" To mi utkvělo. Ale celkově mám v mlze i první léto, a to bylo půl roku a víc po.