Začalo to dost přehnanými reakcemi na drobné životní karamboly. Z každé blbosti dokázal můj mozek spřádat katastrofické scénáře. Měla jsem pocit, že mi hlava pořád jede na plné obrátky, občas se mi zdálo, že mi úplně hoří. Když přišel nával úzkosti, tak se mi sevřel žaludek, začala mi "hořet" hlava, vůbec jsem nedokázala ten proud negativních emocí zastavit, rozumově jsem věděla, že ty problémy, kterými jsem se zaobírala jsou jenom v moji hlavě, ale ty emoce se nedaly vůbec ovládat. Špatně jsem spala, návaly úzkosti se střídaly s ohromnou únavou. Špatně jsem se soustředila.