Přidat odpověď
Analfabeto, ne nedivím se ti. Taky si neumím představit, že bych odcházela v pět a vracela se v sedm. Ale to je extrém. Já jsem psala o dojíždění trvajícím 30 minut od zabouchnutí dveří do odemknutí dveří v práci. Nikomu tady netvrdím, aby dojížděl denně hodinu tam a hodinu zpátky, ale sakra, když je pro někoho 30 minut problém, tak holt se musí smířit s tím že buď bude brát místní nuzné peníze a nebo holt položí na oltář vyššímu příjmu i trochu toho pohodlí a benzinu. Jako jasně, nebudu dojíždět pro tisícovku navíc, ale to si musí každý spočítat sám, na to stačí matematika základní školy.
Ale tady u nás opravdu hodně lidí vnímá jako problém dojíždět jinam než do místních fabrik a ani vyšší peníze jim za to nestojí. Já to neodsuzuju, je to každého volba, ale pak se nedivme, že zaměstnavatelé v menších městech nenabízejí žádné závratné peníze, když vždycky najdou nějaké ty místní ochotné dělat za almužnu, hlavně, že nemusí sedat do auta.
I když zaměstnanec většinou tahá za kratší konec v tomto, přeci jenom i pracovních vztazích platí princip nabídky a poptávky.
Předchozí