já jsem byla na dnešní poměry dost agresivní dítě . Sice jsem byla dost dlouho mezi nejmenšími a nejhubenejšími dětmi ve své věkové kategorii, ale když to na mne přišlo, báli se mne a zdrhali přede mnou starší a o dvě hlavy větší kluci. Sice jsem málokdy útočila první, ale na relativně malý a třeba jen verbální či jiný podnět typu něco mi nekdo vzal, apod. jsem dokázala reagovat prudkým fyzickým útokem a často jsem se prala.
Přesto si nemyslím, že jsem zlá .

I z tý agrese jsem vyrostla , v rámci možností

zlo může být velice klidné, systematické, promyšlené , chladnokrevné, a dotyčný si ho užívá