Kudla, já myslím, že v reálu se s kritikou setká ten, kdo ji umožní (tj. že si na dítě stěžuje, hodnotí jeho domnělé nedostatky)

Já to moc nedělám.

Budeš-li mít třeba tlustý dítě a budeš-li o tom 3 hodiny mluvit s kamarádkou, nemůže nenastat chvíle, kdy po všech možných úhybech typu "ono to vyběhá, ono z toho vyroste, ono je i tak roztomilé,,"nedojde k okamžiku, kdy posluchačka litanií na tloušťku dítěte řekne "hele, tak s tím něco dělej, ono je fakt tlusté" (Takhle nějak si myslím, že vznikla i ta hláška Magrátiny zaříkávačky.

Takže "kdo si nechce hubu spálit.." nejde vždycky dodržet.