libik, půl páté je pro nás pozdě, po páté je to se synem už náročné. V půl sedmé zahajujeme večerní rituál. Ta půl pátá je tak o tom, rozdat ty dárky. Takže jídlo aby bylo tak ve tři. Což je skoro standardní doba hlavního jídla u nás. U našich se před sedmou k tý večeři nedokopou, to my pomalu zaháníme do postele jeté dítě. Poslední Vánoce u nich to dopadlo tak, že já byla bez večeře, protože už se mi od vyexcitovaných blbě spících dětí nepodařilo odejít na dýl než pár minut, než jsem to zabalila a stvrdla jsem tam po zbytek večera, protože malá se budila co 15 minut. Už nikdy víc.