Mluvení v jazycích je dar, který odkazuje na událost během Letnic - tedy na seslání Ducha svatého po Kristově vzkříšení a nanebevstoupení. Je popisována takto:

Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. Byli ohromeni a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje? Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči: Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!" Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: "Co to má znamenat?" Ale jiní říkali s posměškem: "Jsou opilí!" Skutky apoštolské 2,1-13

Je tu hezky vidět, že to není startrekovský univerzální tlumočník ani Adamsova Baabelská rybka. Někteří rozumějí a někteří považují mluvící za opilce Podstatné je, že to není samoúčelné mluvení o čemkoliv, ale cílená řeč o Bohu.

Modlitba v jazycích má, domnívám se, tento základ, nevím, jak velký posun je tam ke specifickému komunikačnímu jazyku s Bohem - setkala jsem se s různým chápáním.

Třeba sem napíše někdo, kdo má praktickou zkušenost, ale je fakt, že se na modlitbu v jazycích dívají často skepticky i ostatní křesťané a kdybych tento dar měla, na tomhle fóru bych s kůží na trh nešla.