Analfabeto,

Tak v takovym stylem jako ty zde jen tak na internetu v Norsku se pise dost - tak moc, že je to prave ta vyzivna puda k priparazitovani ruznym protizapadnim a ultrakonzervativnim demagogum.

Jeste vice: existuji rozsahle obcanske organizace, ktere pomahaji rodicum ve sporu se socialkou. Neco jako Liga lidskych prav, ale vice specializovane a rozsahlejsi, nektere mezinarodni, objimajici vsechny skandinavske zeme. Akademicka debata o norske socialce vcetne neduhu nebo moznych rizik (fluktuace poctu akutne odebranych deti, stridani mista nahradni pece apod.) je pozoruhodna - vetsina evropskych zemi ji tak rozpracovanou nemaji. Rychlost politicke reakce, kdyz nastoupi audity verejnych instituci, analyzy a navrhy na zmenu zakona či systemu jsou pozoruhodne. Participace obcanske spolecnosti (spolku deti, kteri vyrostli v nahradni peci, lidi, kteri socialkou byli nejak postizeni, odbornych a obcanskych organizaci) v zakonodarnem procesu je taktez spise uklidnujici, nez pohorsujici. Socialni sluzby a zdravotnictvi je vzdy rizikove prostredi pro poruseni lidskych prav, vzdy je tam clovek proti expertni moci. Ale kdybychom porovnavali, o kolik ten norsky system SPOD je rozcleneny tak, aby nikdy finalni rozhodnuti neovlivnoval jeden expert, pak vysledek je spise uklidnujici. To neznamena, ze chyby a zneuziti se nedeje, ale ze je udelano o hodne vice, aby jim systematycky bylo braneno.

Kdyz porovnas ceske a norske kauzy socialky pred ESLP, ten rozdil je take videt, jak v rozsahu chyb statnich instituci, tak i v procesu rozhodovani, ze? (Kdyby jen nahodou nekomu by chtelo se pustit do takove komparace). A ano, ceska spolecnost o velkych preslapech ceske socialky moc nevi. Treba zde Suplice mi tvrdila, ze Valovy deti se hned vratily do rodiny po rozsudku ESLP. Anebo kolik zde se vubec vi o ceskych rodicich romskych deti, kteri dostali azyl v Kanade nebo v Novem Zelandu?