Tohle je zajímavé.
https://plus.rozhlas.cz/o-vejminkarich-aneb-s-tou-perinou-matko-mi-zpatky-nechodte-6538677

Poprvé je princip výminku právně zakotven v občanském zákoníku v r. 1811. Zákoník vydaný císařem Františkem přitom šel do takových podrobností, jako bylo právo okna, okapu nebo trámu, právo na dešťovku, na průhon dobytka nebo na jeho pastvu… Platil až do vzniku nového občanského zákoníku v roce 1948.

„Výměnek byl opravdu spíš právní vztah,“ říká historička Velková. Nový hospodář mohl své hospodářství prodat, mohlo případně po jeho smrti přejít na další dědice, výměnek však bývalému hospodáři zůstával dál. Proto si rodiče i vůči vlastním dětem do budoucnosti smluvně zajišťovali pokud možno nejširší práva. Později je totiž už nemohli měnit.

Na velkých statcích si výměnkáři mohli kromě bydlení vymínit například užívání kusu pole, ustájení dobytka nebo část úrody ovoce. V chudších hospodářstvích však často neměli ani vlastní místnost, jen tzv. právo bytu. V tom případě bydleli společně v jedné světnici a mohli se stravovat s rodinou hospodáře.