Jano,

asi tak.

Když někomu něco takovýho přeju, tak mu to přeju doopravdy, potěší mě, když to potěší jeho a třeba se usměje a popřeje mi to taky.

Úvahy na téma, že to vlastně nemá cenu, protože mu to nepřeju "doopravdy", mě fakt dostaly. Tak jasně že si u toho detailně nepředstavím dotyčnýho, jak sedí u stromečku s celou rodinou a raduje se, ale fakt by mě nenapadlo, že by to někdo považoval za nutný a myslel si, že bez toho to neplatí..