Pokud to není autista, je to patrně sobec. Nedovedu si představit vztah, kde si milenci nedávají žádné dárečky. Já jsem teda hodně skromná, ale něco pro radost očekávám. MM mi v době začátků vztahu např. namaloval perníkové srdce a napsal na ně vlastní veršík, nosil mi luční kytky, koupil občas nějakou knížku, dobrotu, hezký šutr... Věci, co nestojí skoro žádné peníze, stojí jen myšlenku na toho druhého a to, že ho chci potěšit. a to je pro mě zásadní. nejde o velikost a hodnotu daru, ale o potřebu protějšek potěšit.