Zvláštní je na tom to, že i když mu říká věci přímo, a já vím, že to opravdu umí, nekolomazí, nenahazuje, aby mu to došlo, dovede říci přímo, co jí vadí, on to vůbec nechápe. Spolu jsme se bavily o tom, jestli to skutečně nechápe (přitom si myslím, že je to inteligentní člověk), nebo se jen tváří, že to nechápe a přitom je mu to jedno. Navíc jakákoliv snaha o promluvu, nebo pokus o vysvětlení většinou končí tím, že se urazí, vše bere jako osobní útok, jakákoliv její snaha o vysvětlení ještě vždy situaci spíše zhorší. Buď je tak sociálně neobratný a "tupý", což by byla kamarádka ochotná přijmout a tolerovat, protože by měla konečně vysvětlení, nebo je mu fakt ukradená. V druhém případě je rozhodnutá s ním vztah ukončit, jenže neví, nedovede ho ani po těch letech odhadnout. Chápu, že o dárečcích to není, ale přijde mi, že tento člověk nemluví žádným zmíněným "jazykem lásky".