Vaiteo: jak správně píšeš, Pam-pela NABÍZÍ svoje rady. Nevnucuje je jako univerzální pravdu. Pro mne je to rozhodně přijatelnější, než výkřik: já jsem doktor, takže já mám pravdu. Doktor je taky jen člověk, co člověk, to názor, jsou dobří doktoři, špatní doktoři a na stejný zdravotní problém může mít pět lékařů pět různých názorů, často i protichůdných. Jsou lékaři, co sledují trendy a vzdělávají se, jiní se drží toho, co se před x lety naučili ve škole. Viz třeba aktuálně trend LCHF stravování, který už je podpořený i studiemi o prospěšnosti pro pacienty s DM2, zatímco lékařka v diabetické ambulanci předá novému pacientovi instrukce s doporučenou dietou s asi 200 g sacharidů (osobní zážitek před pár měsíci s mým rodinným příslušníkem).

Nemluvě o tom, že i pacient je člověk, originál, a nemusí vždy pasovat do tabulek.
Jsem také po TTE, pro Ca, na plné substituci. Prvních minimálně pět let po operaci mi opravdu hodně nebylo dobře, ale tabulkové hodnoty byly OK, takže jsem celou dobu pořád jen poslouchala, že není důvod, abych se necítila výborně. To mi akorát přihoršilo, přitom by úplně stačilo, kdyby doktorka třeba řekla, že si to časem sedne nebo že to zkrátká má každý jinak. Místo toho jsem se cítila akorát vinu, jak jsem nemožná, když jsem pořád zpocená, rychle se unavím a přes veškerou snahu nemůžu zhubnout, zatímco všichni ostatní po operaci fungují bez problémů.