"Jak moc má člověk potřebu se uvolňovat v cizí domácnosti? Vytáhnout něco dle vlastního výběru z lednice? Jít do jiný místnosti, než se právě sedí? Nebo co konkrétně si teda mám pod tím představit?"
Kudlo, tak jinak:
Naše nejstarší dcera, když k nám přijde - přestěhovali jsme se, takže se u nás vnitřně necítí tak automaticky doma - nedělá jí dobře, když se má sama obsloužit, udělat si jídlo třeba. Musíme ji chvíli přemlouvat. Ne, že by byla líná, to fakt ne, prostě je jí hloupé nám lézt do ledničky, ke sporáku a tak. Cítí a chová se jako na návštěvě.
Mladší děti hned po příchodu se normálně zapojí, jako by tu stále bydlely, klidně skočí do sklepa, kouknou do té trouby, aniž by jim kdo říkal.
Chápeš ten rozdíl?