aha tak to mne tedy vůbec nenapadlo. ale že tam autorka nenapsala výjimku, že např. od někoho u koho si je jistá, že vše dodržuje by si nechala, ale jinak vyhodila
já bych tedy nekonzumovala jak jsem psala od lidí, u nichž vím, že pojetí toho co je plesnivé, nahnilé je značně posunutý a navíc to dle nich nevadí.

a pak bych akorát od nikoho nejedla houby a houbové jídlo. trochu se v houbách vyznám a vím, že záměna je možná a to i u zkušeného houbaře.

co z toho pro mne vyplývá, že hodně zvážím, zda někomu věnuji svou domácí marmeládu, protože asi nikdo nebude mít dost chutě mi říct, že on ji vyhodí, zatímco já dávám fakt něco, co je pro mne cenné (právě že velice pečlivě vybrané ovoce, přebrané, pracně a pečlivě zavařované). přiznám se, že bych byla mnohem raději, kdyby mi to ten člověk řekl, než aby si ji vzal a vyhodil.
Tedy za mne vzkaz pro autorku, pokud nejde o někoho, koho se odmítnutí může dotknout či vyloženě někomu pokazit radost z dávání (stará babička apod.) zvážit, zda neříct, že domácí jen vlastní... já bych to osobně uvítala.. ale chápu, že je to sakra problematické.