Monty, známí jsou pro mě ti, které znám, pozdravím případně prohodím pár slov. Navštěvuji se s lidmi, kteří jsou mi blíž než známí či kolegové z práce. Napadla mě jedna výjímka, když jsem měla malé dítě, navštěvovali jsme se s některými rodinami (no, spíš se to týkalo maminek) jeho vrstevníků. Děti se považovaly za kamarády, my dospěli jsme si nijak zvlášť blízcí nebyli a bez dětí jsme se nestýkali. V několika případech kamarádský vztah navázali i dospělí a stýkáme se dodnes, už nezávisle na dětech.