Ropucho,
já jsem kdysi strašně ráda dostávala knížky, a protože kamarád byl knihkupec, chodila jsem k němu (ne sama, byla nás celá banda) a vzadu ve služebním prostoru jsem vytvářela vánoční kupku knih; členové rodiny se pak stavovali a z té kupky kupovali (a tak věděli, že ten druhý díl ságy opravdu chci a ještě ho nemám
)... Pak kamarád umřel a zhruba v té době jsem usoudila, že skutečně nemám nafukovací byt a městská knihovna je prima místo, a nákup knih jsem hodně omezila.
Jediný dárek, který mě fakt mrzel, byl krásný náramek, kombinace bílého a žlutého zlata, od exmanžela ještě za manželství. Nosím náušnice, miluju prstýnky a zajímavým řetízkem/přívěskem taky nezhrdnu, ale náramky nenosím, prostě mi intenzivně vadí na ruce. (Teda teď jeden mám a ten občas ráda nosím, ale je to úplně jiný typ a chová se na té ruce jinak.) Neřekla jsem mu to, ale kdyby se byl zeptal...