Mě baví to moje :) Byla to pro mě práce snů, toužila jsem po ní někdy od druháku na vysoké a tak ji dělám :)
Ale je pravda, že pro mě by hlavně bylo snem dělat toho víc. Je mi vždycky líto každé možnosti, kterou si zavřu. Tak se snažím udržovat si aspoň pootevřená dvířka ne přímo k "práci snů", ale spíš k "vedlejšákům snů"
Těšilo by mě tvořit zahrady, od návrhu po realizaci a klidně i údržbu, třeba nějaké botanické apod. Tak občas dělám návrhy zahrad svým kamarádkám.
Těšilo by mě být výtvarnicí krajinářkou a chodit se stojanem po kraji. Tak maluju pro vlastní potěšení a taky občas na zakázku (od kamarádů peníze neberu, ale když jsem malovala na zakázku pro někoho úplně cizího, kdo mě o to zprostředkovaně požádal přes někoho, tak jsem si zaplatit nechala - takže jsem už v životě prodala dva obrazy a to je už skoro obživa, žejo
).
Hodně jsem chtěla psát a někdy se dočkat vydání své knížky. To se povedlo, i když je to jen kuchařka :) Tak třeba není poslední. Chtěla jsem psát aspoň občas do novin - tak píšu do časopisu, to vyjde nastejno:)
Těšilo by mě dělat "zelenou" (v tomhle případěš spíš hnědou :D) geologii a podílet se na tvorbě geologických map. Tak geologii mám aspoň jako koníček a občas k tomu něco navíc, třeba jsem vedla geologické odborky pro skauta a tak. A pořád ještě koketuju s myšlenkou v tomhle směru zkusit trochu víc. Třeba časem.
Taky někdy pomýšlím na to, jaké by bylo vrátit se k prakticky prováděné medicíně. Ale z toho mě vzpomínky na realitu snadno vyléčí a nechám si to do těch snů:)
Jo, a myslím, že by mě taky bavilo mít poradnu Brouka Pytlíka :D Rady a práce všeho druhu. Což svým způsobem kompenzuju tady