jo a doporučuju mluvit i o jejï biologické rodině, ale pozor, nikdy v souvislosti s problémem, ani chování, ani Škola, prostě na to někdy stočit řeč, nevím, jak moc toho o své rodině a své minulosti ví, jestli to u vás není běžný téma, možná už ani některý věci neví. je pro ni teď důležitý, abyste o tom mluvili, ale jako o součásti jí samotné, kterou akceptujete, protože když uvidí, že by přijímáte její minulost a máte ji rádi i s tou minulostí, bude k ní mít lepší vztah i ona, tyto děti se často stydí, za svou rodinu, tím pádem i za sebe, přitom to nemají jak ovlivnit ani vyřešit, takže ji pomozte to přijat jako fakt a ne jako problém
blbé se radí, když nic nevím, ale třeba já jsem teď u doktorky v nemocnici před synem musela mluvit o jeho mamince a tak se snažím o ní vždycky mluvit pozitivně, a on to ví, ale určitě mu to nebylo příjemný, i když to možná ještě nedokáže úplně pochopit, bude mu 12, ale určitě by to bylo horší, kdybych řekla, že je strašná, cítil by se strašně taky, doufám, že mi rozumíš