No, bratr se mě ve skutečnosti zeptal, jestli si myslím, že by je odvezl můj manžel (převážení příbuzných po nocích považuje bratr asi spíš za mužskou práci, navíc ví, jak jsem na tom s řízením). Když jsem zjistila manželův postoj, tak jsem se nabídla sama, že je tedy odvezu já. Je fakt, že od té doby už si nikdy o podobnou službu neřekli ani vlastně nevím, jak to vyřešili, asi se naučili parkovat na tom letišti. Ono je to taky poslední dobou myslím jednodušší a levnější než dřív, už to zvládli i moji rodiče, ty jsme kdysi taky jednou takhle vezli jejich autem (tehdy jel manžel, bylo to ve dne ) ...