Řeknu to takhle: já řídit umím a jsem za to ráda, protože tak mohu občas pohovět své pohodlnosti. Přesto si nemyslím, že je to pro mě nutnost (nebydlím teda v těch Vyšných Vlkodlakách), a než sednu do auta, vždycky zapřemýšlím, jestli je to v danou chvíli nejvhodnější způsob dopravy (a dost často usoudím, že ne, a že tam, kam potřebuju, se veřejnou dopravou, případně pěšky, dostanu rychleji/pohodlněji, a kdybych si hrála na ekologii, tak i šetrněji).

Kdybych bydlela v těch Vyšných Vlkodlakách, tak bych asi tu potřebu řídit pociťovala mnohem výrazněji.

A výrazně (subjektivně) jsem ji pociťovala, když byly děti malý, protože rvát velkej kočár do busu nebo vlaku se mi nechtělo (ale x jinejch lidí to zvládá, takže to beru jako svý subjektivní pohodlí, ale ne nic, bez čeho by nebylo možný se obejít.