Pam-pelo,

tak něco asi opravdu bude v nízké sebejistotě, ale úplně šmahem bych to taky neviděla.

Myslím, že vyrovnanej člověk nemá problém požádat, ale také nemá problém být odmítnut, a pokud je, nedělá z toho dalekosáhlé závěry, neuráží se apod., a že zvažuje, nakolik ta jeho žádost "zapadá" do celkovýho kontextu jeho okolí.

Jak tu lidi psali, že mají vzájemnou síť, kdy si navzájem vozej děti a jezděj pro sebe do vedlejší vesnice, tak tam je asi "normálních" víc věcí, než v anonymním paneláku.

A pak jde taky o otázku míry, pokud je to občas, tak je to něco jinýho, než v jednom kuse, a taky to záleží na osobnostním založení, někdo to pro své blízké vnímá jako skutky služby a vzájemnosti a rád to dělá i často a chybělo by mu to, jinej by to často vnímal jako opruz.