Mojí známé zemřel mladý syn (sebevražda). Brečela hodně, první půlrok byl asi děsný. Ale pak už se to začínalo lepšit, našla si nového přítele, stále častěji byla veselejší a veselejší. Je to naše sousedka z chaty, takže i pařby, výbuchy smíchu, zábavy.
Věnuje se tomu dítěti, které přežilo, pracuje a jezdí neustále někam do ciziny na pobyty, přijde mi, že užívá života.
Asi to uzavřela v sobě, nač se tu trápit dál. Asi si vybrala tu veselejší životní cestu. ( cca tak po 2 letech mi přijde hodně vyrovnaná).
Je fakt, že syn potomky neměl.
Přeji, ať to brzy přebolí.