Ono je to individuální; probírala jsem to s terapeutkou a došly jsme k závěru, že obě s dcerou máme nebo nemáme dělat věci tak, jak je cítíme a nač se cítíme. Takže ne se urputně snažit slavit, když vnitřně nechceme. Tak se toho držíme.
V případě tchýně ale nejde o to, že by se nějak přemáhala. Ale to vím já za x let. Nebudu o tom tady nikoho přesvědčovat.