Irmi, a to je právě ono. Kašli na nějaké očekávání a pocity vůči někomu. Když něco chceš, udělej to. Pokud by Tvá dcera ráda jela k babičce nebo tetě, ať se s nimi domluví a jede. Třeba jim je zrovna tak něco hloupé, trapné, blbé a já nevím co všechno a čekají nějaký krok od vás. A tak budete pořád čekat a trápit se. Dělej vždy to, co chceš a kašli na to , jak to bude vypadat. A když si ověříš, že to třeba nejde, nic Ti to pozitivního nepřináší, tak už to dělat nemusíš. Ale zkusila jsi to. Já vím, že nejsi psychicky v pohodě a všechno je tak obtížnější. Ale Tvůj život je vždy hlavně ve Tvých rukách. Já už si lidi k srdci a do hlavy moc nepouštím, nehodnotím je a jsem k nim maximálně tolerantní a milosrdná. Neuvažuju v rovině, že mi někdo ubližuje, že je něco nespravedlivé apod. Jde to, ale je to dlouhá a obtížná cesta. Ať se Ti daří.