Adelinkoo,

já bych to viděla hodně podobně, ale jiní zase tvrdí, že u vyšších šéfíků je to braný jako "degradace" a že už nikdy nedosáhnou na místo na tý původní úrovni.

Samotnou by mě to zajímalo, protože jak je to doopravdy, nevím a možná se to i liší "kus od kusu"?

Osobně a čistě subjektivně je mi představa někoho, kdo třeba dva roky sedí doma, nic nedělá, a čeká na "šéfovský místo snů" dost nesympatická (a taky se mi do hlavy dere myšlenka, proč by toto najednou nevadilo, když se na druhý straně hodně mluví o tom, jak ženským chybí roky strávené na MD), ale já se zas nepohybuju mezi až zas tak velkejma šéfíkama.