Okolíku, opravuji, ta báseň se jmenovala jinak a byly tam verše
"Pro koho Lenin žil, všem lidem pro štěstí a teď tvrdým spánkem spí na Rudém náměstí"

Jinak tedy mohu mít zkreslené vzpomínky o tom, co bylo , ale ne o tom, co nebylo.
Ve střediskové obci Měčín u Klatov žádné dítě nechodilo do kostela (v letech 71-80) a pochybuji, že by se k tomu uchýlil nějaký jeho příčetný rodič. Mí prarodiče byli věřící, takže táta vzal dědu ze sousední vsi do auta, odvezl ho ke kostelu, v bezpečné vzdálenosti vysadil a pak zase nechal nastoupit.

Já nevím, jak ten kostel vypadá zevnitř, nejezdím tam od 14 let. Vím, jak to vypadá v kravíně, na MNV, v hospodě i v sokolovně, v kostele nikoliv.