Polenta - někdy jí dělám jako kaši, ale mnohem častěji ji používám jako ten knedlík. To je jen hustší kaše, která se napěchuje do nějaké formy a nechá ztuhnout. Pak jí lze ohřát, opéct, osmahnout...Bez formy vyloženě na tvar knedlíku jí dělám v potravinové folii. Nechám trochu zchladnout, pak vyklopím na folii a pomocí jí vytvaruju, zabalím a nechám ztuhnout. Nic složitého. Je dobrá jako příloha k dušenému tmavšímu masu nebo jí třeba dělám k fazolkám na kyselo. Ale využití bude mít širší, je poměrně neutrální. Lze dochutit různýma přísadama, co se vmíchají do hotové kaše. U našich jí dělají hodně s vajíčkem a podušeným porkem se zazvorem. To je taky dobrý. Zbytky knedlíku ráda opékám a jíme jen tak.
Jáhly - sluší jim ladění na sladko, krom vyloženě sladkých jídel jako kaše, jahelník, nákyp jí samotnou používám jako přílohu k omáčkám s tmavšímu masem, vyloženě dobře ladí k těm sladším - dělám ke zvěřině šípkovou, povidlovou... Někdy z nich dělám knedlíky nebo šíšky na způsob bramborových, obdobné využití. Pak dělám špenátové jáhly - takový slaný nákyp. Zbytky zužitkovávám do polívky, do těst, do placek, přimíchám k rizetu
Pohanka - suverénně vede zapečená s mletým masem na způsob sekané. Jinak ala halušky/strapečky - s brynzou, se zelím a slaninou/uzeným. Dobrá je i s houbama. Sem tam jako příloha nebo smíchaná s rýží do rizeta. Dobrý je taky něco jako džuveč, ale s pohankou místo rýže. Zbytky opět jako jáhly. Nedělám z ní kaši, to nás moc neoslovilo. Ještě pohankový kuba, samotná nebo namíchaná s kroupama.