Já měla vysokou trochu specifickou, bydlela jsem v druhém městě u prarodičů, kterým jsem měla být k ruce. Táta mi platil 1000 korun na týden na všechno, ale velké a důležité věci (léky, brýle...) mi platili naši navíc, důležité věci co jsem potřebovala (boty, kabát) se pokryly narozeninami a vánocemi, nebo aspoň přispěli. Platil mi za to, že nemám brigádu s pevným rozvrhem a můžu být prarodičům po ruce, když budou potřebovat. O prázdninách a občas na víkend jsem pracovala u mamky v obchodě a z toho si platila exkurze, stáže, počítač apod.
Ze spolužáků na univerzitě ti, co tam bydleli, byli z menších měst okolo (Hradec Králové a byli třeba ze Dvora, Náchoda, Jičína...) a rodiče jim v prvním semestru většinou platili všechno, když se rozkoukali a našli brigádu, tak jen drobně přispívali, např. platili nájem a cestovné domů (kde jim často nabalili jídlo s sebou).
Nemyslím si, že je pro studenta dobré, aby v rámci "výchovy" nedostával vůbec nic, když na to rodiče mají. Tříští to pozornost od studia a hledání brigád a dobrovolnictví, které mohou pomoci studiu a pozdějšímu hledání práce. Často ani neodcházejí z domu vlastní volbou, ale proto, že obor v místě bydliště není. Placení nájmu v běžném bytě a cest domů mi přišlo jako fajn kompromis, kdy měl student zajištěný základ ale pořád se musel trochu starat, aby se měl fajn, zase tou prací nestrávil plný úvazek. V roce 2013-2016 v Hradci pracovaly spolužačky většinou jeden celý den o víkendu a dvě odpoledne v týdnu.