Představu jsem nechala na dětech a potom jsem je v tom maximálně podporovala, ať to bylo co bylo.
Syn dlouho snil o novinařině, první třídní časopis založil už v páté třídě, psal, byl na brigádě v novinách a tak. Schovávala jsem všechny jeho články, při přijímačkách na žurnalistiku za tohle portfolio dostal plný počet bodů. Jenže k těm přijímačkám jsem ho už přemlouvala, v posledním ročníku SŠ ho představa novináře úplně pustila. Školy po půl roce nechal, vystudoval něco jiného. Jsem i docela ráda, novinařina není jednoduché povolání.