Pro ty děti je to těžký ať je příčina jakákoli. Důvody a podstatu problému stejně pochopí až budou velké.
Moje máma odešla od táty když mi bylo 6. Rozvod rodičů formoval prakticky celý zbytek mého dětství, roky jsem přemýšlela o tom, jestli by to nešlo "vrátit", zazlívala jsem jí to. Časem jsem pochopila, že udělala správnou věc. Že odešla. Ale ve světle této diskuse musím říct, že ta hlavní věc, kterou udělala správně, bylo, že mne vzala s sebou, chránila, vytvořila stabilní prostředí, že jsem nezažila nikdy pochybnost, jestli budu nebo nebudu s mámou, že můj domov byl vždy tam, kde byla ona. Zjevně to není samozřejmost.