Hele Kattynko, já myslím, že už jsi se vnitřně rozhodla, takže debata vlastně o ničem. Spíš takové to těšení, povídání co bude, atd... Mně toto nepotkalo, děti jsem měla po dvacítce, kdyby jo - asi bych bývala do toho šla.
Ale...ve 40-ti je to vše super. Člověk má spoustu energie a na druhou stranu je už psychicky ustálený, vyrovnaný. Po 50-tce jde křivka hodně dolů - fyzicky, psychicky. Ženská potřebuje hodně času sama pro sebe - aby se udržela zdravá a svěží. Hodně záleží jaký má vztah s partnerem - otcem dětí. Jestli fungují prarodiče. Jestli otec je trošku domácí typ - ochotný převzít částečně výchovu, starání se... A taky - počítej s tím, že asi možná už nestihneš v životě nic moc jiného než stále vychovávat nějaké děti. Věkový rozdíl může být taky problém - ti starší už potřebují něco jiného než mimino - takže se rozkrájet? Může být složité to skloubit.

Sama jsem toto nezažila, ale mám známé, kteří ano. Já nemám to co oni (stále doma nějaké dítě), oni nemají to co já (konečně čas na sebe, na budování vztahu s partnerem, svobodu). Je to vždy něco za něco.