Máme oboje prarodiče dost daleko a naši, a mamka (naši žijí blíž, ale pořád 130 km) navíc ještě asi před 5 lety (kdy byly děti malé a hlídání by se nejvíc "hodilo") chodila do práce a to jako zdravotní sestra klidně i o víkendu. Takže hlídání za účelem "užívání si s manželem" jsme měli jen v rámci našich pobytů u babiček, tj. mohli jsme třeba odejít na půldenní výlet sami dva. Hlídání "na víkend" jsme měli pouze 2x u našich, a to když jsme malovali. Tchyně někdy přijela i na pár dní k nám, tak to jsme si mohli třeba vyjít večer do kina nebo tak (přes den byl manžel v práci). Nepovažuju tento "nedostatek hlídání" za žádnou hrůzu (kdyby jo, sehnali bychom asi placené hlídání, takhle jsem o něm sice uvažovala, ale nikdy na to nedošlo). Máme děti celkem v pohodě a víkendy jsme si dokázali užít i s nimi a s jejich růstem zvyšovali i náš vlastní turistický apetit Teď, když je mamka v důchodu, jsem hodně ráda, že u ní děti mohou trávit jarní prázdniny a cca 2-3 týdny o letních, hlavně proto, že si babičku s dědou (a i další moje příbuzné, kteří žijí v okolí) užijou ... Ke tchyni jezdíme stále všichni, ono už na tom není zdravotně tak dobře, abych jí tam děti nechala, i když teď jak jsou větší, tak už by to asi šlo, mohli by naopak pomáhat oni jí (a taky dojet sami vlakem, protože jet 800 km dva víkendy po sobě by se nám stejně nechtělo) ...