No, já třeba začala postupně TV (nebo pohádky na DVD) pouštět v době, kdy syn vstával kolem 5 ráno - posazením k pohádce jsem získala třeba 30 nebo i 50 minut spánku - zázrak Když pak chtěl jíst (nebo prostě moji společnost), vstala jsem a jedlo se u pohádky. První rok, co syn chodil do školky, jsme ani jednou nepotřebovali budík :-( U pohádky jedl pomalu, ale nevadilo to, protože času byla fůra. Když postupně začal vstávat později a při koukání na TV nestíhal jíst, muselo se prostě zapínání televize zrušit. Mladší dcera se svezla s tím. Dneska smějí snídat u TV jen o víkendu (snídaní jim obvykle dává manžel, já spím )