...a ještě dopíšu, že vlastně všichni to máme o sebehodnotě.
Malinké dítě v běžném stavu vůbec nepochybuje, že by nemělo hodnotu...a spousta dospělých lidí, kteří měli krásné láskyplné dětství by asi úplně nerozumělo.

Ale v tomhle případě, kterým prožívala ty, by bylo spíš zázrak, kdybys to měla jinak a přirozeně si vážila sama sebe...to malé dítě to totiž vnímá úplně jinak...a chybí mu jakýkoliv kritický filtr...a ta nejen bezpodmínečná láska, ale i jakákoliv ochrana proti bolesti.
Proto je to tak hluboké...

Jednou jsem viděla film, jak k malé holčičce chodila velká krásná žena a pomáhala jí...byla s ní v těžkých chvílích, držela jí za ruku, uklidňovala, sedala jí na postel, hýčkala v náručí...pak zjistila, že je to vlastně ona sama v dospělosti