Příběh mi připadá dosti vycucaný z prstu (nebo je protagonista poněkud ducha mdlého). Nedovedu si představit, že jakožto knihovník se budu chvět zvědavostí a toužit se zeptat, proč má nějaká ženská šátek. A opuštění oddělení z důvodu muslimské modlitby je ještě blbější. Opustit oddělení by měl knihovník asi spíš, když potřebuje na toaletu nebo do archivu a po tu dobu by měl být vystřídán kolegou. Srocení několika knihovnic, které mají jedinou práci a zábavu- muslimku v šátku, je taky pěkná báje. To jako v jednom oddělení dělá několik lidí a v druhém je knihovník sám? Navíc je knihovník dost neinformovaný, když netuší, že nemusí odcházet, když se muslim modlí. Oni se modlí zcela běžně veřejně. Stejně, jako se ještě před 100 lety modlili křesťané, když uslyšeli klekání. Od toho je ten název. Poklekli a pomodlili se. Nebo se jen zastavili a krátce se pomodlili. Další sci-fi je ta dívka po chemo v MHD. Moje ségra měla chemo a v té době byla co nejvíc doma, když už se někam přepravovala, rozhodně ne hromadnou dopravou, protože hrozilo, že se nakazí a zemře třeba na blbou virózu. Jo, mohlo to být třeba měsíc po poslední chemo, dobrá. V tomto případě bych si ten šátek sundala a vyplázla na debila jazyk. Ale zatím jsem nezažila, že by někomu normální šátek vadil.
Další blbost je, že křesťanství se s muslimy nesnese. Je to naopak. Křesťané hlásají "Miluj bližního svého." Muslimové jinověrce za bližní nepovažují. To spíš oni se "nesnesou" s křesťany, židy, ateisty. Ve Francii a Německu v posledních letech prudce vzrostl počet útoků na židy. Chodit na veřejnosti ve velkých městech s jarmulkou na hlavě je dost nebezpečné.

Já osobně nemám nic proti šátkům ani proti umírněným muslimům.