U nás proběhlo nejproblematičtější období také kolem 9 roku. Je na co vzpomínat, nebo raději ani nevzpomínat. Ale bylo to spíš v souvztažností s tehdejším galimatyášem v hlavě, když se mu rozváděli rodiče. A v dalších letech jsme spolu již vycházeli jako dva rozumní lidé, do dneška.
Jinak mě opět fascinuje, co všechno se dnes řeší. Ty percentila, RTG kostí, kolik kdo kdy měří, váží atd. Nebylo to odjakživa, že je někdo menší, někdo větší ? Já byla do osmé třídy vždy největší se svými 160cm. Ty mi zůstaly a jsem docela prcek. A kluci - někdo byl větší, někdo menší, v průběhu dospívání se to tak nějak srovnalo. Na lidi jsou teď nějaké škatulky, šuflíky a krabičky ?