Já ani nevím. Pořád jsem četla a poslouchala od zkušených, že je puberta peklo a očistec, že se diví, že svoje děti nezabili, tak jsem ve střehu a pořád čekám to peklo a ... NIC zvláštního se zatím neděje.

Roste tak nějak průběžně, mezi svými vrstevníky je se svou výškou tak nějak uprostřed, ani čahoun, ani prcek. Začínají mu růst chlupy a v posledním roce začíná mohutnět, ale ne, že by tloustnul, ale začíná se mu rýsovat "chlapská" postava, ramena a sílí mu nohy a v posledních měsících dost jí. Bude mu za měsíc 14.

V chování žádné výrazné změny k horšímu nepozoruju. Jasně, občas trochu "držkuje", ale tak nějak normálně, že by byl vyloženě dzrý nebo dokonce zlý, to není. Ale musím opatrně zaklepat, abych to nezakřikla, ještě to může přijít. Ale doufám, že ne.

Problémy s ním byly paradoxně kolem 7-9 let. Asi nějaká předčasná "mentální" puberta či co. Dali jsme ho na sport, tak se uklidnil a od tý doby klepu, zatím dobrý.

Prý další krize přichází v 15 letech, s vlastnictvím občanky si začnou připadat dospělí, mít všechno na háku, všechno ví nejlíp a rodiče ničemu nerozumí.
Tak uvidím, jak to proběhne u nás.