To tě vážně lituju. Já bych snad nechodila spát. Párkrát se mi zdálo, že jsem nevěděla, kde mám dítě a bohatě mi ten šok ke štěstí stačil. Pak jsem to tedy zařídila tak, že se ukázalo, že je někde za rohem zabrané do hry a celé rozesmáté za mnou přiběhlo. Nicméně i tak to byl šok a přitom o nic nešlo. Prožívat v noci horory na dětech, si ani nedokážu přestavit.