Moje praprababička... narodila se jako nemanželské dítě, ve třech letech její máma "odešla do Ameriky" (a nikdy nikdo už o ní neslyšel) a nechala jí svým rodičům. Ve třinácti byla sirotek, obec jí přidělila do služby faráři. V patnácti se jí narodilo dítě, to dala k adopci bezdětné rodině... a pak ty šílenosti pokračovaly v jejím osobním životě i v životě jejích dalších dětí... (ono taky žila v době dvou světových válek, komunistického převratu, padesátých letech)... A ona všechno přežila, bez fňukání... nevzdělaná ženská, ale zjevně inteligentní, dělala velmi závažná rozhodnutí - a dělala je správně, dokázala své děti ochránit i v šílených dobách... já nevím, jeslti bych se nezhroutila i jen z poloviny toho, co zažila ona...