Tak je "chudá" a chudá samoživitelka.

Pokud žiješ delší soustavnou dobu ve finanční tísní, občas si prostě musíš něco dopřát. Nebo já to prostě nedokážu asketicky žít v jednom kuse.

Pokud bych měla problematickou pleť a potřebovala kosmetičku, chodila bych na ošetření. Musíš vypadat trochu jako člověk, aby před tebou třeba zákazníci neutíkali.... Já si tedy začala dopřávat ne kosmetiku, ale nehty. Když jsi za kasou, tak ti na ruce koukají a cítila jsem se hned o milion procent líp. To samé kadeřník. Naštěstí mi stačí sama doma hodit občas barvu a dlouhé vlasy do culíku nepotřebují holiče. Krátký sestřih si právě kvůli tomu nepokouším pořídit. Ale když potřebuješ vypadat slušně, prostě musíš jít.

Kafíčko s kámoškama - to samé. Jde si to odepřít dočasně, ale potřebuješ kontakt, potřebuješ občas hodit oraz. Já si tedy nedávam kafíčko s kamarádkama, ale občas s dcerou, holčičí den. Nechodím posedět večer do hospody, nebyla jsem na plese, na zábavě, kino za celou dobu asi 3x a jen já a dcera. Jednou mě pozval kamarád a platil to on.

Cvičit nechodím, ale kdybych na to byla zvyklá, třeba bych to omezila, ale něco bych si zkusila nechat.

Já úplně vypustila časopisy, noviny, žvýkačky, mobil obyč, bez tarifu a bez internetu (teď mám výhodný zaměstnanecký za 350,-), nekupuju nic typu hotová bageta, sendvič, hotový salát, žádný rychlý občerstvení, neexistuje jít se jen tak najíst do restaurace, objednat si domů pizzu.

Celou dobu nebyla společná dovolená, jen pár dní u švagrovců nebo u známých. Hory, tábory - jen dcera a hodně mi na to přispívala rodina.

Tak takhle škrtím výdaje já.

Jo a hodně se dá ušetřit na brýlích, na rovnátkách (smíříš se svýma křivotesákama), na nábytku, na spotřebičích - když něco potřebuješ, lítáš po bazarech, koukáš na akce a i když toužíš po nerezové mikrovlnce, vezmeš bílou. Já vím, že tohle nekupuješ denně, ale ono se to neptá, a chcípne to i když jsi chudá a bez pračky a lednice to prostě nejde.