Kdybych fakt musela, a doufám, že nebudu muset, už tak učím přes 50 hodin týdně, ale já jsem za ty peníze ráda, právě abych nemusela šetřit, pokud teda pošlu ty faktury, každopádně kdybych šetřit musela, asi bych nejdřív omezila to, co miluju nejvíc. Přestala bych nakupovat letenky a jezdit pryč. Přestali bychom lyžovat v zahraničí a koupat se každý rok v moři. Kosmetika mě nevytrhne, jdu asi tak 4 krát ročně a to ještě proto, že chodím k paní, co je samoživitelka a mám pocit, že jí dovolím vydělat si. Ostatně s kadeřnicí to mám podobně, jen tam asi tak 3 krát za rok. Navíc platím sídlištní cenu za obě věci. Masáže nesnáším, protože už jen představa, že se mě někdo dotýká, je děsivá. Kávu ani víno nepiju, s kamarádkami pryč nechodím moc často. Mohla bych maximálně ještě ušetřit na mých milovaných přenosech z anglických divadel do kin a na občasných návštěvách divadel. Což v součtu bude takových 15 kulturních věcí ročně. Drahé oblečení nekupuju, boty mám v nějaké střední relaci, mám haluxy a potřebuju pohodlné boty, pod 2000 si nekoupím nikdy, ale za 3000 taky ne. No a na jídle bych šetřit taky mohla, holt bych si nekoupila španělskou šunku a dětem uherák každý týden, ale třeba jen občas. Asi bych nemusela kupovat drahý ementál, ale nějaký levnější. Rozhodně prostor na šetření mám.