Kat,

no ale co když ti rodiče mají pocit, že mají rádi obě děti stejně a dopřávali jim stejně? Že se snažili rozhodovat "kdo za to může" podle toho, jak to spravedlivě viděli?

Co když v tom hraje roli i vztahovačnost toho stěžujícího si dítěte? Nebo je to tak, že když si stěžuje, tak má jistě pravdu?

A kdo to dokáže spravedlivě rozsoudit, nebo jak by to ti lidi - myšleno ta rodina jako celek - měli řešit, aby byli s výsledkem spokojeni všichni?

Mě by asi dost překvapilo, kdyby mi to děti, až budou dospělé, vmetly, protože si nemyslím, že bych to tak dělala, ale jak bych se tedy měla zachovat, aby to bylo správně?